TŘEBOŇ
Historická část města s dominantami areálu renesančního zámku, gotického kláštera , souborem renesančních a barokních měšťanských domů na náměstí, půvabnou renesanční tradniční věží a novogotickým městským pivovarem se staletou tradicí je autentickým obrazem města doby vrcholné éry rybničního hospodářství 16. století.
Založení města Třeboň
Počátky města sahají asi do poloviny 12. století, kdy na jedné ze stezek, procházejících širokým pohraničním hvozdem, vznikla malá osada či jen pouhý dvorec. Celé rozlehlé území dostal od krále výsluhou podnikavý Vítek z Prčic, první známý člen později rozvětveného rodu Vítkovů. V polovině 13. století koupili toto území bratři Pelhřim a Ojíř z landštejnské větve Vítkovů. Kolem roku 1300 lze v Třeboni předpokládat městské opevnění, zesílené zvenčí vodním příkopem. Třeboň se vyvinula ve středisko rozšiřujícího se panství.
Třeboň v majetku Rožmberků
V roce 1366 se vlastníky Třeboně a přilehlého panství stali bratři z Rožmberka, za nichž město nabylo významu a rozmachu. Největšího rozkvětu dosáhla Třeboň v 16. a na počátku 17. století, zejména za vlády posledních Rožmberků, bratrů Viléma a Petra Voka.
Náměstí v Třeboni
Přirozeným centrem celé městské památkové rezervace je náměstí, obklopené měšťanskými domy s renesančními a barokními štíty. Nejvýznamnějším objektem je stará radnice, z jejíž 31 metrů vysoké věže je krásný výhled do okolní krajiny. Radnice vznikla v 16. století přestavbou dvou shořelých domů. S přispěním císaře Ferdinanda III. byla k radnici později přistavena čtyřboká, 31 metrů vysoká věž s ochozem. V polovině 18. století bylo průčelí budovy ozdobeno freskami s rožmberským, schwarzenberským a městským znakem. Při přestavbě roku 1819 byl radniční dům zvýšen o druhé patro. Nyní se v něm nachází výstavní síň a městské muzeum (od roku 2008). V areálu bývalé radnice je také barokní divadlo J.K.Tyla, postavené v roce 1832. V tomto divadle vystupovala řada významných umělců, za všechny jmenujme Antonína Dvořáka a Emu Destinnovou. Dnes se zde v sezóně střídají umělci a divadelní soubory z celé republiky.
Uprostřed náměstí stojí renesanční kamenná kašna z r. 1569 od kameníka Jordana, v její blízkosti pak barokní mariánský sloup. Tato barokní památka je dílem kameníka Leopolda Huebera. Na náklady měšťanů Jana a Alžběty Pilsových byla roku 1780 zhotovena socha Panny Marie na štíhlém jehlanu, jež spočívá na trojbokém podstavci se sochami sv. Josefa, sv. Vojtěcha a sv. Alžběty.
Třeboňský zámek
Třeboňský zámek je jedním z největších zámeckých komplexů v České republice. Na jeho místě původně stával panský dvorec, změněný na tvrz a později kamenný hrádek, zmiňovaný poprvé roku 1374. Na místě gotického hradu bylo později vystaveno honosné renesanční sídlo významného rodu Rožmberků. Další mocný rod, Schwanzenberkové, kteří Třeboň vlastnili od roku 1660, obohatili zámek barokními dostavbami na vnějším nádvoří. Zámek je obklopen nádherným parkem a hradbami. Větší část třeboňského zámku dnes zaujímají depozitáře Státního oblastního archivu. Nachází se zde mimo jiné i rožmberský archiv, jeden z nejcennějších šlechtických archivů. Řada archiválií je uznána za kulturní památky; nejstarší uložená listina pochází z roku 1184.
Augustiniánský klášter
Pár kroků od náměstí je augustiniánský klášter. Tvoří uzavřený areál budov z okruhu městských zdí. Byl založen bratry z Rožmberka v roce 1367 pro kanovníky řádu sv. Augustina. Brzy po založení konventu byly postaveny hlavní klášterní budovy a kostel svatého Jiljí. Z původního kláštera si zachovala svou prvotní podobu ze 14. století v neporušeném stavu pouze křížová chodba s kaplí sv. Jana Křtitele, zatímco jeho patro bylo v pozdějších dobách několikrát změněno. V roce 1785 byl klášter zrušen. Návštěvníci dnes mohou vstoupit pouze do kostela sv. Jiljí, který od konce minulého století nese rozšířený název na kostel Panny Marie Královny a sv.Jiljí, jehož zvláštností je dvojlodí, provedené zde poprvé v českých zemích. Gotickou klenbu podpírají čtyři štíhlé sloupy, stojící v podélné ose kostela. Koncem 14. století byl kostel vyzdoben tabulovými oltářními obrazy od Mistra Třeboňského a opukovou sochou Madony s děckem. Socha je v kostele dodnes a podle odborníků jde o jeden z nejkrásnějších výtvorů českého sochařství.
Brány do Třeboně
Do samotného centra Třeboně vedou tři hlavní cesty, které lemují mohutné brány. U kostela je brána Budějovická, vybudovaná v letech 1605 až 1611, přestavěna do nynější podoby na začátku 19. století.
Na východní straně zase město střeží Hradecká brána, jejíž jádro pochází z 20. let 16. století, kdy se brána stala součástí zdokonaleného městského opevnění.
Na jižní části města je Svinenská brána. Má obloučkové štíty a sgrafitovou výzdobu.
Hned za ní je ještě jedna brána, Novohradská, vedoucí na hráz rybníka Svět. Ta byla vybudována v 16. století. Vjezd do brány je ve tvaru gotického lomeného oblouku, přístup k ní je z obou stran omezen hradební zdí.
